Článek uveřejněn v časopise:
Ing. Martin Pospíšil, Ph.D., člen prezidia Profesní komory požární ochrany se aktivně podílí na přípravě a aktualizaci norem, které ovlivňují praxi v oblasti požární ochrany. Je předním expertem na požární bezpečnost historických památek a výškových budov. Mimo jiné má na starosti požárně bezpečnostní ochranu Pražského hradu. V rozhovoru odpovídá i na problematiku panelových domů z hlediska požární bezpečnosti.
Čemu konkrétně se jako člen prezidia Profesní komory požární ochrany věnujete?
Mluvím za více něž 160 právnických a podnikajících fyzických osob, které se zabývají požární ochranou. Myslím, že moje role je v první řadě pracovat na správném provádění podnikatelské praxe v požární ochraně a prevenci.
Osobně se za komoru také věnuji poradenství pro odbornou i laickou veřejnost, ale také přednáškové a lektorské činnosti.
Patříte také k největším odborníkům na výškové stavby. Co říkáte připravované úpravě norem pro výškové dřevostavby?
Je pravdou, že v současné době je na stole rozborový úkol, který řeší rozšíření možností realizace dřevostaveb nad současné platných 9, respektive 12 metrů požární výšky. Necítím se být odborníkem na dřevostavby, a tak jen vyslovím vlastní názor na danou problematiku. Stávající rámce a mantinely pro projektování považuji za uspokojivé.
Dřevo vnímám jako velmi příjemný stavební materiál. Dle mého soudu ale patří na hory a vesnice. Tam jsou tří nebo čtyřpodlažní budovy stejně maximem. Použití dřevěných nosných konstrukcí při navrhování jednopodlažních budov, koncertních či přednáškových sálů, aquaparků, sportovních zařízení je taky naprosto v pořádku a kodex současně platných norem nám to umožňuje. Pro návrh výškových budov v městských aglomeracích považuji za vhodnější užití železobetonu, ocelových nebo zděných konstrukcí. Uvědomme si, že při vysokých nárocích na požární odolnost u výškových budov jsou dřevěné konstrukce stejně kryty v protipožárních obkladech.
Jaké systémy požární ochrany by měly být implementovány ve výškových dřevostavbách?
Při záměru realizovat takový objekt by měl zadavatel brát v potaz, že výškový objekt z materiálu na bázi dřeva bude oproti stejnému s nehořlavým konstrukčním systémem vybaven EPS samočinným hasicím zařízením.
Dotkli jsme se městských aglomerací. Stále máme v Česku dost panelových sídlišť a přemýšlím nad životním cyklem těchto objektů. Jak je řešeno jejich požární zabezpečení?
Panelové domy, jak je známe, byly z hlediska požární bezpečnosti navrhovány dle typových podkladů pro výstavbu. Lze říct, že bylo uvažováno s částečným členěním na požární úseky. Dveře do bytů, do strojovny výtahu a do sklepů měly požární odolnost. Schodišťová vertikála, obvykle jako jedna úniková cesta, byla odvětrána přirozeně, a to okny na každém podlaží, případně otvory v nejvyšším místě. Ty byly ovládány táhly a lanovody z různých míst. Na fasádě se respektovaly požární pásy k zabránění, respektive omezení šíření ohně vnějškem objektu. Konstrukce byly nehořlavé a zateplení se v té době příliš nenosilo. Pokud jsou všechna opatření, která jsem vyjmenoval, funkční, je panelový dům poměrně dobře ochráněn.
Co byste označil za kritická místa pro šíření požáru v panelovém domě?
Instalační šachta a také společná stoupačka za sociálním zařízením bytu, která je oddělená stěnou bez protipožárního utěsnění. Jde o snadné cesty k šíření požáru vertikálním směrem objektu.
Jak jsou navrženy a testovány záchranářské plány pro panelové domy?
Až na několik výjimek v České republice, kdy jde o objekty s výškou nad 45 metrů, se panelové bytové domy nepovažují za objekty se zvýšeným požárním nebezpečím ve smyslu zákona o požární ochraně a plány se nezpracovávají. Velmi častou diskutovanou otázkou je zamezení pohybu osob při evakuaci dětskými kočárky, naskládanými botníky a dalším nábytkem. V mnoha případech již došlo k újmě na zdraví jen proto, že se osoby nedostaly v nastalém zmatku včas mimo oblast požáru. Za řešení nicméně zodpovídá provozovatel budovy.
Také hotely nebo administrativní objekty byly realizovány jako panelové domy. U nich pak vyplývá zákonná povinnost pro provozovatele zpracovat dokumentaci zdolávání požáru.
Jakým způsobem jsou panelové domy vybaveny pro rychlou detekci požárů a co by se mělo zlepšit?
Panelové domy, míněny především objekty pro bydlení, nebyly standardně detekcí požáru vybavovány. Takže individuálně si už mnozí do chodby na strop namontovali zařízení autonomní detekce požáru. U objektů navrhovaných pro ubytování je postupně doplňován systém elektrické požární signalizace.
S jakými nejčastějšími chybami se setkáváte při funkčních zkouškách objektů před předáním do provozu?
U složitějších objektů je velmi důležitá těsná spolupráce s autorem PBŘ nebo autorizovanou osobou v oblasti požární bezpečnosti staveb. Bezpečnostním standardem u složitějších objektů je obvykle elektrická požární signalizace, samočinné hasicí zařízení a různé druhy požárního odvětrání. Koordinace funkce těchto zařízení a zapracování podmínek PBŘ do realizace stavby je právě povinností autorizované osoby. Častým trablem před kolaudací je matice návazností elektrické požární signalizace. Co se v případě požáru zapne, vypne, v jakých časech a stavech. Obdobně je to pak se způsobem vypínání elektrické energie.
Mnohdy problémy nastávají několik týdnů nebo měsíců po úspěšné kolaudaci s předáním objektu a dokladů provozovateli objektu. Setkal jsem se s případy, kdy právě v tento moment docházelo k zásadním ztrátám informací o fungování objektu. Proto je na místě, aby například správa objektu do procesu přizvala autorizovanou osobu či osobu odborně způsobilou v oblasti požární bezpečnosti.